Mléko se tvoří ve žlázových buňkách prsní žlázy, uspořádaných do váčkovitých útvarů tzv. alveolů. Kolem každého alveolu je síťka buněk, které svým stahem vytvořené mléko posunují z alveolů do vývodů mléčné žlázy, kolem kterých jsou rozmístěny kotraktilní buňky. Ze sinusů, kde se mléko hromadí, je činností jazyka a svalů spodiny ústní děťátka mléko vystřikováno a ono jej polyká.
Můžeme říci, že kojení je děj, který Váš organismus předpokládá a připravuje současně s vývojem miminka.
Řízení tvorby a regulace množství mléka závisí hlavně na 2 hormonech:
Oxytocinu (hormon „důvěry či lásky)
Prolaktinu (hormon „péče a tvorby vztahu“)
Oxytocin je produkt zadního laloku hypofýzy. Stahem myoepiteliálních buněk, které vytvoří tzv. vypuzovací, let-down reflex, zajišťuje tento hormon uvolňování již vytvořeného mléka. Let-down reflex je zpočátku nepodmíněný. Postupně se však stává reflexem podmíněným. To znamená, že se dostavuje nejen jako reakce na sání dítěte, ale i jako reakce na pouhou vzpomínku na Vaše dítě.
Nervová zakončení, která se na bradavce a dvorci nacházejí, jsou sáním dítěte podrážděna. Vzruch je veden míchou do mozku a do hypofýzy, odkud se hormon vyplavuje a je krví přinášen do mléčné žlázy. Pokud matka pociťujete bolest, jste ve stresu, máte strach, tak se působení oxytocinu blokuje, blokuje se i let-down reflex a zpomaluje se tak uvolnění mléka z prsu.
Mimo ovlivnění buněk mléčné žlázy působí oxytocin v průběhu porodu i na svalové buňky dělohy. Časné přiložení Vašeho děťátka k prsu, nejlépe bezprostředně po porodu, může ovlivnit stahem děložního svalstva vypuzení placenty a také intenzitu krvácení po porodu. Reakci na uvolnění oxytocinu budete pociťovat při každém kojení, jako stahy děložního svalstva.
Druhým důležitým hormonem, podílejícím se na produkci mléka, je proklatin, který je produkován předním lalokem hypofýzy. Už v průběhu těhotenství, zvláště pak v posledním trimestru, působí na tvorbu malého množství mléka, tzv. kolostra – mleziva, které má odlišné složení než pozdější – zralé mléko. Účinek prolaktinu je však v těhotenství blokován zvláště gestageny, které považujeme za tzv. těhotenské hormony. Po porodu placenty tento tlumivý vliv mizí a hladina prolaktinu začne výrazně stoupat. Nejsilnějším podnětem pro jeho vylučování do krve je opět sání novorozencem, zvláště v první půlhodině po porodu. Proto je tak významné, aby první přiložení dítěte k matčině prsu proběhlo právě v této době. Již nikdy v celém průběhu období kojení není vyplavení prolaktinu tak významné jako právě v této době.
Zásadou úspěšného začátku kojení a celého procesu uvolňování a tvorby mléka je:
- kojit časně (do 2 hodin po porodu přiložit dítě k prsu)
- kojit často
- nedávat dítěti pít nic jiného než mateřské mléko z prsu